Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie TJ Sokol Hustopeče

    V druhé polovině 19. století prožila naše národní společnost po pádu Bachova absolutismu od roku 1860 období hospodářského a kulturního rozmachu. Národní život ovlivňuje řada spolků a mezi nimi Tělovýchovná jednota Sokol, kterou založil v roce 1862 Dr. Miroslav Tyrš. Tento kulturní rozmach našel ohlas i v naší obci. Podle záznamů, které zpracoval zesnulý bratr učitel Burian, myšlenka založit Sokol v Hustopečích pochází z Milotic. Dne 28. Září 1898 byla pořádána první schůze Tělovýchovné jednoty Sokol. Na této schůzi oznamuje bratr Hapala, jednatel a cvičitel Hranického Sokola, že Sokol Hranice přispěje veřejným cvičením v nově zakládající jednotě Sokol. Bylo dohodnuto, že veřejné cvičení se provede odpoledne a večer v sále u Lacinů, to jej dnešní budova Sokolovny a v letních měsících proběhne cvičení venku. O významu založení tělovýchovné jednoty Sokol promluvil bratr Perkop a se stanovami jednoty seznámil přítomný bratr Hofman. Do výboru byli zvoleni starosta Bernkoop, místostarosta Dadák, náčelník Holeňa, členové výboru Hofman, Dobeš, Rušar, Heger, Trlifaj, Dorazil, Formánek, Bajer. Náhradníci Konstantin Martoch, František Martoch, Kubeša, Váhalík a revizoři Dohnal a Hrab. Dále bylo rozhodnuto, že spolkovým dnem bude neděle. Nově založená jednota se přihlásila k župě Františka Palackého. První léta nově založené jednoty byla velmi těžká. Jednota nevlastnila žádný majetek a jediný zdroj příjmu byly členské příspěvky a výtěžky z podniků, které její členové uskutečnili. Díky obětavým učitelům, kteří se velmi podíleli na činnosti Sokola, byla hrána dětská divadelní představení, různé vzdělávací večírky, a divadelní představení dospělých. O cvičení byl velký zájem, cvičily ženy, muži a mládež, téměř každoročně se konala tělocvičná akademie a veřejné cvičení na zahradě bratra Dorazila a Kuběje. Jednota velmi dobře spolupracovala s jednotami Choryně, Lešná, Valašské Meziříčí, Kelč, Vsetín, Rožnov, Frenštát. Téměř většinu těchto zájezdů absolvovali členové pěšky nebo na kole nebo také na žebřiňáku, který zapůjčil bratr Dorazil nebo Pivoda - kmocháček. Nejvíce tělovýchovnou jednotu tížila skutečnost, že členové nemohli využívat své vlastní budovy. Proto přivítali nabídku zdejšího majitele panství barona Bailou k odprodeji panského hostince u Lacinů s příslušnými budovami kůlen, stáji a zahradami. Dluh činil více jak sto tisíc korun. Za tento dluh se zaručila většina členů za splacení dlužné částky spořitelně vlastním majetkem. V roce 1925 - 26 byla provedena úprava budov do nynější podoby a v roce 1946 byl spojen velký sál s malým sálem a to hlavně přičiněním tehdejšího předsedy pana Šroma a dalších členů výboru. Další velká rekonstrukce proběhla v roce 1974 - 1975, kdy byla k budově Sokolovna provedena přístavba Kulturního domu a generální oprava budovy Sokolovny. Výtěžky z předešlých let, výtěžky z akademií a veřejných cvičení, divadel, tanečních zábav a plesů snižovaly dluh, který se postupně splácel. Situace v našem Sokole byla těžká, hlavně v období první a druhé světové války. Členové výboru Sokola za první republiky byli Šulčík Bedřich, Vrtílek Antonín, Havran Bohumil, Frydrych Ferdinand, Bajer Karel, Pivoda František, Bouda Kočí, Šuba Josef, Sládek Josef, Zemánek Josef, Pivoda Jaroslav, Zemánek Karel a Zemánek Konstantin. V roce 1939 po okupaci Československa byl Sokol zakázán. Správcem Sokolovny přes okupaci byl pověřen pan Konstantin Zemánek. Po osvobození republiky v roce 1945 byla činnost Sokola obnovena, v této době byli ve výboru tito členové: Šrom, Šulčík, Frydrych, Pivoda František, Filípek Miroslav, Gerla František, Pivoda Jaroslav, Zatloukalová Miluše, Zemánek Karel a Zemánek Konstantin. Naši tělovýchovnou jednotu vedli po dobu sto let tito starostové. Od roku 1898 pan Berkom, od roku 1905 pan Alois Dorazil, v letech 1945 až 1948 pan Šulčík Bedřich, v letech 1948 až 1957 pan Šrom, v letech 1957 až 1963 pan Jaroslav Pivoda, od roku 1973 do 1978 pan Volek Pavel, v letech 1978 až 1995 pan Smolka Emil, od roku 1995 až do dnešního dne pan Kopřiva Antonín. Dnes po odstupu 100 let můžeme říci, že jejich volba byla ve všech případech správná, poněvadž všichni se snažili udržovat jednotu mezi nejlepšími. Také musíme vyzvednout všechny členy všech výborů naší organizace a všechny členy a členky naší jednoty, kteří se zúčastňovali a zúčastňují každoročně různých brigádních akcí pro Tělovýchovnou jednotu, bez které by spolek nemohl existovat. Jsou to různé práce na údržbě našich majetků, pořádání zábav a v minulých letech pořádání tělovýchovnou akademií, divadel a veřejných cvičení. Tyto akce pomáhaly ke snižování dluhu, který se postupně splácel. Po druhé světové válce se situace v našem spolku zlepšila, kdy jsme dostávali nájem z restaurace a kterou pronajímáme stále do dnešního dne. Sto let je poměrně dlouhá doba, která představuje věk dvou generací. Proto také všichni, kteří stáli u kolébky naší jednoty již nejsou mezi námi. Vy starší si na ně ještě pamatujete a vzpomínáte na ně s láskou a vděčností, kdy za všechno, co bylo v našem dětství krásného a radostného děkujeme jim. Vzpomínáme na bratra Dorazila, bratra Šulčíka, který většinu svého života obětoval se svojí manželkou Anežkou naší Jednotě. Vzpomínáme na bratra Kočího, Antonína Vrtílka, Dr. Josefa Formánka, naše divadelníky, bratra Ferdu Frydrycha s manželkou, Bohumila Havrana, Eduarda Hanáka, Bohuše Vaculu a nepředstavitelného komika Jindru Mezibrodského. Vzpomínáme také na naše obětavé členy, kteří po roce 1945 pozvedli Sokol, byli to pan Pivoda Jaroslav, pan Josef Šrom, pan Gerla František. Tito všichni a ještě mnoho jiných zasloužilých sester a bratrů odešlo z našich řad do nenávratna. Někteří z nich odešli v mladém věku, někteří ve věku středním a jiní se dožili věku vyššího. V prvních letech založení Tělovýchovné jednoty byli členové zaměřeni hlavně na cvičení žen a mužů. Naše jednota se zúčastňovala všech sletů a po roce 1945 všech Spartakiád. Naši členové taky hráli divadelní představení, v provozu bylo také loutkové divadlo, a to v zimním období a pořádaly se taneční zábavy. Pořádání těchto divadel a zábav tvořilo hlavní finanční příjem pro Sokol. Později po zavedení televize ustala naše divadelní činnost téměř docela. V televizi měli lidé jiné možnosti, co se týká obsazení herců, zpěváků a umělců. Naše mládež je velmi náročná, a proto dává přednost televizi před divadlem a cvičením. V letech 60tých a 70tých se hrála taky v Hustopečích dobrá házená, kopaná v Sokolu začala svou činnost v roce 1945. V současné době v Sokolu je jenom činnost fotbalu, které mají tři družstva v registrované soutěži. Cvičení pod Sokolem se konají jenom rekreačně, žádné veřejné vystoupení po roce 1989 se nekonají, rekreačně hrají také naše ženy volejbal. Veřejně prospěšná činnost naší TJ je dobrá. V současné době vlastní TJ Sokol Hustopeče budovu Sokolovny, ze které má největší příjem a Sokol je také majitelem areálu hustopečského hřiště. V současné době (v r. 2008) hrají fotbal: 

                        Muži - I.B třída skupina A,

                        Dorost - Okresní přebor,

                         Žáci - Okresní přebor,

                      Přípravka - Okresní přebor.

                  V současné době výbor pracuje v této sestavě: Antonín Kopřiva - předseda, Frydrych Jan - místopředseda, Macháň Bronislav - pokladník, Dohnal Jiří - jednatel a členové Frydrych Vladislav, Šulák Jaroslav, Šidlík Karel, Pavlištík Arnošt, Haška Slavoj, Dorazil Stanislav, Havranová Slavomíra a revizní komise Vacula Karel, Šuba Karel a Frydrychová Vladimíra.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA